Podle ústavy české republiky je možné k vyvlastnění přistoupit pouze tehdy, je-li to ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Důležité je, že všechny tyto podmínky musí být splněny současně. Veřejný zájem znamená, že se váš pozemek stal součástí plánu, na kterém má být vybudována veřejně prospěšná stavba. Musí to být ale taková stavba, kterou nelze postavit jinak a jinde. Takže za takovou stavbu se považuje například stavba dálnice, obchvatu, možná i nemocnice, ale již ne stavba třeba obchodního centra nebo elektrické přípojky k vedlejší chatě. A samozřejmě to musí být za adekvátní náhradu.
Jak vše probíhá? V prvé fázi by měl vlastník obdržet písem ný dokument, v němž organizace, která bude stavbu realizovat, resp. investor, uvede, že potřebuje pozemek pro veřejně prospěšnou stavbu. Vlastník má pak možnost buď nemovitost na danou organizaci dobrovolně převést. Pokud tak neučiní, bude zahájen proces vy vlastnění. Každopádně, v obou případech dostane vlastník adekvátní finanční náhradu. Jen v případě dobrovolného převodu má větší vyjednávací možnosti. Náhrada za nemovitost musí být stanove na ve výši tzv. obvyklé ceny pozemku. Pro stanovení ceny je třeba zhotovení znaleckého posudku. A pokud se nemovitost převádí státu, kraji či městu pro účely některých tzv. liniových staveb (tj. např. silni ce, železnice, vodovody, kanalizace, elektrické vedení), částka stanovená znaleckým posudkem se násobí koeficienty 1,5 (u stavebních pozemků) či 8 (u nestavebních). Ovšem pouze tehdy, pokud vlastník s převodem souhlasí dříve, než se zahájí vyvlastňovací řízení. Pokud se tedy s navrhovatelem (resp. investorem) dohodnete, nemovitost bude převedena a vy získáte odpovídající finanční kompenzaci. Pokud se nedohodnete, začne vyvlastňovací řízení. Odborníci radí, stejně jako v případě stavebního řízení, reagovat a být aktivní. Například je možné zaslat protinabídku. Někdy se dá řešit rozsah vyvlastňované plochy, takže nebude nutné postoupit celý pozemek, někdy se dá věc řešit pouze zřízením věcného břemene nebo požadovat směnu pozemku za náhradní. Pozor však, všechno toto vyjednávání platí pouze před tím, než začne samotné vyvlastňovací řízení. A tak platí, jako i v jiných případech, že vyjednávací pozice tzv. mrtvého brouka nic neřeší. Jestliže nebudete vystupovat aktivně a jednat s protistranou, bude zahájeno vyvlastňovací řízení, kde již má vlastník nárok pouze na základní cenu stanovenou odhadcem a žádné koeficienty se neuplatňují. Zákonodárce myslí i na případy, kdy v důsledku vyvlastnění některého pozemku či jeho části, se majiteli znemožní či znesnadní užívání jeho nemovitostí, které třeba s tímto pozemkem sousedí. Je totiž pochopitelné, že pokud bude vaším stávajícím pozemkem probíhat například obchvat města, těžko budete vedle pěstovat rajčata. V takovém případě může stávající vlastník navrhnout, aby se vyvlastnění vztahovalo i na tyto další nemovitosti a požadovat za ně kompenzaci. Ovšem pouze v případě, že se celého procesu bude aktivně účastnit, nejlépe za pomoci specializovaného právního poradce.
